České slovo převor pochází z latinského prior, přední. Může mít tři významy:
- Zástupce opata, druhý nejvyšší hodnostář kláštera ( např. u benediktinů, cisterciáků či premonstrátů). Převor stál v čele konventu a do jeho agendy spadalo též řízení hospodářských záležitostí kláštera. Podle řehole sv. Benedikta byl jmenován opatem a jemu byl také odpovědný. Pro jeho jmenování stejně jako v případě dalších vysokých hodnostářů kláštera- podpřevora, celeráře a zpovědníka, platilo, že musel být vybrán z mnichů opatství. V konventu zastával převor nadřazené postavení a byl skutečně druhým mužem opatství. Měl dbát na dodržování řehole, dohlížet na mnichy i novice, aby řádně plnili své povinnosti, ať již v kostele či jinde, a v případě jakékoliv nepravosti je hlásit je v kapitule opatovi. Pokud by se mniši po opakovaných domluvách bránili dodržování pravidel, měl právo je k tomu donutit tresty.
- Podle lokálních zvyklostí titulatura hodnostáře stojícího v čele menších klášterních pobočných domů. Představený podřízeného filiálního domu (převorství). V tomto smyslu používán někdy také termín probošt (proboštství).
- Představený konventu duchovních u rytířských řádů či kláštera některých řeholních řádů. Odtud též označení vyšších řádových hodnostářů: provinční, zemský nebo generální převor (např. dominikáni, johaniti, křížovníci s červenou hvězdou, kartuziáni, karmelitáni).
V ženských klášterech se vyskytuje úřad převorky v podobném smyslu jako úřad převora v mužských řeholních domech.
- zástupkyně abatyše, druhá nejvyšší hodnostářka v klášteře (např. cisterciačky, klarisky).
- představená menších pobočních domů (např. benediktinky)
- představená domů některých ženských řádů (např. dominikánky, magdalenitky, karmelitky).