XI–III: na objednání pro více jak 15 osob
IV, X so + ne 10–16
V, VI, IX: út–ne 10–16
VII, VIII: út–ne 9–17
Prohlídkové okruhy
Klášter
Obsahuje expozici historie kladrubského kláštera a benediktinského řádu, unikátní expozici svatého Jana Nepomuckého, jednu z nejrozsáhlejších v Evropě s přibližně 500 zpodobněními českého světce, opatský byt, ambitovou chodbu, barokně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta přestavěný Janem Blažejem Santinim Aichlem
Prohlídka s průvodcem
Délka: 60 minut
max. 40 osob
Vstupné (základní / snížené / rodinné): 90 / 60 / 240
Prohlídky začínají každou celou hodinu mimo 12.00 (polední přestávka). Poslední prohlídka začíná v 17.00 (resp. v 16.00) hodin.
První prohlídkový okruh začíná výkladem o historii kláštera a prohlídkou expozice sv. Jana Nepomuckého v budově Staré prelatury. Tato instalace se snaží návštěvníkům přiblížit oblíbenost světce-mučedníka, která se projevila nejen v uměleckých dílech (sochy, obrazy), ale i v praktických předmětech každodenní potřeby (hodiny, nábytek, zrcadlo). Výjevy z Janova života ztvárňovali špičkoví i lidoví umělci nejrůznějšími technikami a z jakýchkoliv myslitelných materiálů. Prohlídka pokračuje v patře Staré prelatury v místnostech Opatského bytu.
Opatské pokoje sloužili v minulosti, kdy Kladruby plnily funkci kláštera, pro potřeby představeného kláštera a pro jeho kontakt s venkovním světem. Zde mohl opat přijímat návštěvy, pracovat, nebo konat jednání. Opatský byt se zpravidla skládal z přijímacích pokojů, opatské jídelny a pracovny. K ryze soukromým pokojům patřila ložnice se kterou těsně sousedila malá opatská kaple. Podobně jsou řazeny místnosti i v Kladrubech.
V doprovodu průvodce pokračuje prohlídka ambitovou chodbou do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původní kostel, jehož stavba probíhala ve dvou etapách od druhé poloviny 12. stol. do roku l233, byl trojlodní románskou bazilikou s příčnou lodí, třemi apsidami a dvěma hranolovými věžemi po stranách. Při své délce 86 m to byla nejdelší románská bazilika v Čechách, jejíž stavba byla ovlivněna normandskými vlivy.
Dnešní podoba kostela vznikla v letech 1712-1726, kdy byl přestavěn podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Ten ponechal obvodové zdivo kostela, gotický závěr kněžiště nahradil trojlistým uzávěrem, zboural postranní věže, které byly dole průchozí a na západní straně zkrátil hlavní loď při západním průčelí asi o 4 m (jedno klenební pole) - zhruba o prostor před dveřmi hlavního vchodu, z toho důvodu, aby se kupole nacházela ve středu podélné osy. Santiniho největší zásah je stavba - přesněji rozšíření a zvětšení - příčné lodi, završené kupolí o výšce 45m s lucernou, která přivádí světlo otvorem (tzv. oculus) v horní části kupole do vnitřního prostoru. V interiéru klášterního kostela končí prohlídka prvního okruhu.
Zámek
Obsahuje expozici historie kladrubského kláštera a benediktinského řádu, unikátní expozici svatého Jana Nepomuckého, jednu z nejrozsáhlejších v Evropě s přibližně 500 zpodobněními českého světce
zimní refektář, lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna ze zámeckého parku ve Valči u Karlových Varů, rodinný archiv a knihovnu knížecího rodu Windischgrätz.
Prohlídka s průvodcem
Délka: 50 minut
max. 40 osob
Vstupné (základní / snížené / rodinné): 90 / 60 / 240
Prohlídky začínají každou celou hodinu mimo 12.00 (polední přestávka). Poslední prohlídka začíná v 17.00 (resp. v 16.00) hodin.
Druhý okruh začíná, stejně jako první okruh, výkladem o historii kláštera a prohlídkou expozice sv. Jana Nepomuckého v budově Staré prelatury. Tato instalace se snaží návštěvníkům přiblížit oblíbenost světce-mučedníka, která se projevila nejen v uměleckých dílech (sochy, obrazy), ale i v praktických předmětech každodenní potřeby (hodiny, nábytek, zrcadlo). Výjevy z Janova života ztvárňovali špičkoví i lidoví umělci nejrůznějšími technikami a z jakýchkoliv myslitelných materiálů. V doprovodu průvodce pokračuje prohlídka interiéry v Novém konventu.
Zimní refektář byl v době, kdy Kladruby plnily funkci kláštera, užíván jako společná jídelna. Po založení pivovaru Alfrédem II. v roce 1864 byl sál využíván jako strojovna. Až v 70. letech byla místnost opravena, štukování na stropě bylo zrestaurováno a na podlahu byl položen bulharský mramor.
V ambitové chodbě konventu jsou instalovány plastiky ze zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku. Byly vytvořeny ve 30. letech 18. století dílnou českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a představují náměty z řecké a římské mytologie a alegorie lidských vlastností. Pro devatenáctiletou dceru hraběte z Valče nechal vyhotovit hrabě Špork sousoší na konci lapidária. Představuje apotheózu (nanebevzetí) hraběte Šporka.
Knihovna spolu s rodinným archivem dokumentuje starobylost rodu Windischgrätz. Hlavními budovateli byli hrabě Mikuláš Windischgrätz a dále pak polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz. Dnešní empírová podoba knihovního sálu spadá do roku 1936, kdy se panství v Kladrubech ujímá Ludvík Aladár z uherské větve rodu. Kníže ve zcela nové prostoře soustředil knihovní fondy ze zámků ve Štěkni, Vídni, Světcích a Tachově. V knihovním sále končí prohlídka druhého okruhu.
Kombinovaný okruh
Kombinovaný prohlídkový okruh obsahuje nejzajímavější interiéry a expozice okruhů Klášter a Zámek. Tento okruh je vhodný především pro větší (organizované) skupiny návštěvníků (zájezdy).
Kombinovaný prohlídkový okruh začíná výkladem o historii kláštera ve vstupní místnosti Staré prelatury. Následuje prohlídka interiéru klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní podoba kostela vznikla v letech 1712-1726, kdy byl přestavěn podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Ten ponechal obvodové zdivo kostela, gotický závěr kněžiště nahradil trojlistým uzávěrem, zboural postranní věže, které byly dole průchozí a na západní straně zkrátil hlavní loď při západním průčelí asi o 4 m (jedno klenební pole) - zhruba o prostor před dveřmi hlavního vchodu, z toho důvodu, aby se kupole nacházela ve středu podélné osy. Santiniho největší zásah je stavba - přesněji rozšíření a zvětšení - příčné lodi, završené kupolí o výšce 45m s lucernou, která přivádí světlo otvorem v horní části kupole do vnitřního prostoru. V doprovodu průvodce pokračuje prohlídka interiéry v Novém konventu.
Zimní refektář byl v době, kdy Kladruby plnily funkci kláštera, užíván jako společná jídelna. Po založení pivovaru Alfrédem II. v roce 1864 byl sál využíván jako strojovna. Až v 70. letech byla místnost opravena, štukování na stropě bylo zrestaurováno a na podlahu byl položen bulharský mramor.
V ambitové chodbě konventu jsou instalovány plastiky ze zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku. Byly vytvořeny ve 30. letech 18. století dílnou českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a představují náměty z řecké a římské mytologie a alegorie lidských vlastností. Pro devatenáctiletou dceru hraběte z Valče nechal vyhotovit hrabě Špork sousoší na konci lapidária. Představuje apotheózu (nanebevzetí) hraběte Šporka.
Knihovna spolu s rodinným archivem dokumentuje starobylost rodu Windischgrätz. Hlavními budovateli byli hrabě Mikuláš Windischgrätz a dále pak polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz. Dnešní empírová podoba knihovního sálu spadá do roku 1936, kdy se panství v Kladrubech ujímá Ludvík Aladár z uherské větve rodu. Kníže ve zcela nové prostoře soustředil knihovní fondy ze zámků ve Štěkni, Vídni, Světcích a Tachově. V knihovním sále končí prohlídka kombinovaného okruhu.
délka: 60 min
max: 50 osob
Vstupné (plné / snížené / rodinné): 90 / 60 / 240
Bezbariérový okruh
Bezbariérový prohlídkový okruh obsahuje interiér klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, ambitovou chodbu, zimní refektář, lapidárium soch M. B. Brauna a knihovnu rodu Windischgrätz. Okruh je určen pouze pro pohybově postižené návštěvníky.
Bezbariérový prohlídkový okruh začíná u bočního (severního) vstupu do interiéru klášterního kostela výkladem o historii kláštera. Následuje prohlídka interiéru klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní podoba kostela vznikla v letech 1712-1726, kdy byl přestavěn podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Ten ponechal obvodové zdivo kostela, gotický závěr kněžiště nahradil trojlistým uzávěrem, zboural postranní věže, které byly dole průchozí a na západní straně zkrátil hlavní loď při západním průčelí asi o 4 m (jedno klenební pole) - zhruba o prostor před dveřmi hlavního vchodu, z toho důvodu, aby se kupole nacházela ve středu podélné osy. Santiniho největší zásah je stavba - přesněji rozšíření a zvětšení - příčné lodi, završené kupolí o výšce 45m s lucernou, která přivádí světlo otvorem v horní části kupole do vnitřního prostoru. V doprovodu průvodce pokračuje prohlídka interiéry v Novém konventu.
Zimní refektář byl v době, kdy Kladruby plnily funkci kláštera, užíván jako společná jídelna. Po založení pivovaru Alfrédem II. v roce 1864 byl sál využíván jako strojovna. Až v 70. letech byla místnost opravena, štukování na stropě bylo zrestaurováno a na podlahu byl položen bulharský mramor.
V ambitové chodbě konventu jsou instalovány plastiky ze zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku. Byly vytvořeny ve 30. letech 18. století dílnou českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a představují náměty z řecké a římské mytologie a alegorie lidských vlastností. Pro devatenáctiletou dceru hraběte z Valče nechal vyhotovit hrabě Špork sousoší na konci lapidária. Představuje apotheózu (nanebevzetí) hraběte Šporka.
Knihovna spolu s rodinným archivem dokumentuje starobylost rodu Windischgrätz. Hlavními budovateli byli hrabě Mikuláš Windischgrätz a dále pak polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz. Dnešní empírová podoba knihovního sálu spadá do roku 1936, kdy se panství v Kladrubech ujímá Ludvík Aladár z uherské větve rodu. Kníže ve zcela nové prostoře soustředil knihovní fondy ze zámků ve Štěkni, Vídni, Světcích a Tachově. V knihovním sále končí prohlídka bezbariérového okruhu. Návštěvníci se vracejí zpět k bočnímu (severnímu) vstupu do kostela, kde se s nimi průvodce rozloučí.
Více informací o přístupnosti kláštera naleznete na mapybezbarier.cz.
délka: 80 min.
max. 40 osob
Vstupné (plné / snížené / rodinné): 90 / 60 / 240