Bývalé proboštství plaských cisterciáků s poutním kostelem Zvěstování Panny Marii. Proboštství vzniklo na samém konci 17. století z iniciativy plaského opata Ondřeje Trojera v místě někdejšího klášterního statku Týnec (nedaleko Kralovic), jenž patřil cisterciákům již od roku 1230.
Dlouho před vznikem poutního kostela zde stála kaple se soškou Zvěstování P. Marii, která se stala oblíbeným cílem poutí. Po Bílé hoře byla kaple z iniciativy plaského opata Jakuba Vrchoty z Rosenwertu zvětšena. K dalšímu rozšíření došlo kolem roku 1690 za opata Ondřeje Trojera. Týž opat Trojer povýšil v roce 1699 Týnici na proboštství, s tím, že toto proboštství mělo sloužit jako kultovní místo k uctívání P. Marie, tak také jako útulek pro přestárlé plaské řeholníky, kteří již nezvládali náročný řeholní život v plné míře, přesto byli stále velmi schopní.
Poutní chrám vznikl v 18. století, když jeho základní kámen položil opat Eugen Tyttl v roce 1711. Kostel s ambitem a s budovou proboštství projektoval architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stavební práce na kostele probíhaly mezi léty 1720 a 1751, úpravy a výzdoba interiérů se protáhly až do roku 1762.
Po zrušení plaského kláštera v roce 1784 zůstal areál v Mariánské Týnici téměř neudržován, novým majitelem se stal kancléř Metternich, jenž koupil celé bývalé klášterní panství. Areál postupně chátral. Havarijní stav vyvrcholil zřícením kopule a kleneb kostela v roce 1920.
Celková rekonstrukce byla zahájena až po pádu komunismu, v 90. letech 20. století a trvala patnáct let. Během nichž došlo na stavební obnovu kostela, ambitů i proboštství, v roce 2005 byla znovu vznesena hlavní kopule chrámu. Do interiéru se vrátila i fresková výzdoba. Byla dokončena jedna část ambitů, základní kámen k druhým byl položen 25.3.2017. Stavět se bude dle Santiniho plánů. Zásluha o rekonstrukci areálu patří Muzeu a galerii severního Plzeňska, které zde má své expozice, sbírky a výstavní prostory. V roce 2016 se muzeum stalo Centrem baroka, čemuž byla přizpůsobena i nová část expozice.